Proč králové nosili koruny s drahými kameny?

Korunovační klenoty jsou symbolem moci, bohatství, výjimečnosti a vládcova nejvyššího postavení. Pomazaná, čili korunovaná hlava byla vybrána k tomu, aby nesla ve své komunitě, království či císařství speciální úděl, zodpovědnost za vedení společenství a svěřeného území, a také za lid a jeho dobrobytí.

Jak se to komu povedlo, to už je debata na další článek.

V raných společenstvích dostával korunu na hlavu nejsilnější a nejschopnější jedinec, ten, který si své postavení vybojoval, vychytřil či jinak zařídil. Být dobrou vůdkyní či vůdcem je náročné poslání, které vyžaduje osobní sílu, zodpovědnost, skvělou úroveň fyzickou i psychickou, zdravý hodnotový systém, moudrost, sociální cítění, životní zkušenost a přirozenou autoritu.

Koruna je tedy pro takto vyzdviženou hlavu nejen odznak nejvyššího postavení, ale také zdroj síly, podpory a vyššího vedení. Koruna stimuluje i korunní čakru na vršku hlavy, která je spojením s intuicí, božskou podstatou a vědomím.

Vílí královna nosila květový věnec, pohanský vůdce dostal na hlavu vlčí torzo, indiánský náčelník měl čelenku spletenou z peří sokola, na hlavě faraonově se tyčila kobra, papež nosí trojitou tiáru, šamanovi je propůjčena koruna z rostlin.

Evropská křesťanská tradice se spolu s vývojem řemeslné práce ustálila na kruhové konstrukci ze zlata a stříbra s lisovanými symboly, osázené filigránem, perletí, drahými kameny, později i diamanty a perlami, případně smaltovanými destičkami s obrázky králů a svatých.

Karel IV. nosil Svatováclavskou korunu z 22 karátového zlata, osázenou safíry, spinely, smaragdy, rubíny, rubelity a akvamaríny. Koruna je složená ze čtyř lilií, horních obloukových kamar, sametového čepce a vrchního kříže se safírovou kamejí, o kterém se říká, že v sobě má uložen trn z Kristovy trnové koruny.

Traduje se, že složení symbolů, barev a rozložení jednotlivých kamenů je alchymická kombinace, která měla symbolizovat mystickou královskou moc, spirituální vidění a duchovní vyspělost Karla IV. Císař Svaté říše římské a král český nejspíše chápal, že drahé kameny nejsou jen pěkné oblázky, ale přírodní vibrační antény s mocí harmonizovat a posilovat svého nositele.

V kapli Svatého kříže na Karlštejně můžeme najít 2392 drahých kamenů, kromě oken složených z křišťálů jsou zde ve zlatě zalité i karneoly, acháty, jaspisy, jantary, růženíny a ametysty. Elaborovaná kosmologicko-teologická výzdoba včetně symbolů, draků, svatých a výjevů z Kristova života z kaple tvořila bod spojení nebeské a pozemské sféry. Kromě toho zde byly uloženy i korunovační klenoty.

Autorka článku má za to, že Karel IV. kapli považoval za své silové místo, kam se chodil spojovat s vyšším vědomím.

Minerály a polodrahokamy byly již od neolitu ceněnou komoditou. Nejspíše od té chvíle, kdy někdo bouchnul do kamene, objevil v něm minerál a rozhodl se ho své ženě připevnit k opasku 🙂 Na ozdobu svých šperků, manželek, kaplí i zbraní byly drahé kameny používány už lidmi z antických civilizací, od Říma až po Japonsko. Lidé evropského staro, středo i novověku je považovali za součást svých pokladnic, stejně jako zlato a stříbro.

Díky technologickému pokroku si dnes můžeme pořídit ametystovou drúzu i do svého obýváku, je možné vysypat podlahu granátovými perlami, kochat se pohledem na artefakt z lapisu lazuli, či nosit náramek s čaroitem. Kameny jsou nejen krásné, ale také funkční. Harmonizují své okolí vizuálně i energeticky, vyzdvihují prostor, ale také se stávají excelentní investicí.

Mohlo by vás zajímat